Jeskyňářská základna ZO6-16 Tartaros

Kdo jsme, co děláme a co naše činnost přináší veřejnosti? Odpovědí najdeme spoustu.

Jsme jeskyňářská skupina Tartaros pod záštitou České speleologické společnosti.To znamená parta lidí, kamarádů, se stejným neobvyklým koníčkem. Z různých částí ČR přijíždíme do Moravského krasu, kde organizovaně trávíme volný čas.

Jeskyňaření (lezení po jeskyních) se řadí mezi adrenalinové sporty, ale profesionálně je speleologie chápána jako výzkum přírodních podzemních prostor. Oblastí našeho zájmu je okolí Ostrova u Macochy a občas i zahraniční lokality. V naší správě cca patnácti lokalit je několik velice zajímavých jeskyní a to jak unikátní výzdobou, členitostí nebo i celkovým významem pro krasovou oblast a další výzkum. V praxi, tedy v krasu, po té co zhodnotíme uplynulý týden či dva, se domluvíme, do které díry půjdeme, zda pracovně nebo expedičně (na procházku). Po návratu z akcí konzultujeme nabyté zkušenosti, zážitky a vědecké poznatky v naší oblíbené hospůdce U Němců. Tam zpravidla i vytváříme dokumentaci k jeskyním nebo vymýšlíme nové teorie. Samozřejmě k tomu patří i trocha folkloru, zpěv v doprovodu kytar a jiná rozličná zábava (dle vkusu).

Význam naší činnosti je určitě diskutabilní, ale vyplňuje bílé místo v poznávání a získávání informací o našem přírodním okolí. Nám přináší odreagování, fůru zážitků, poznávání nových přátel, sebe sama, přírody, trošku toho adrenalinu a potřebné minimum extrému. 
To vše nabízíme i Tobě!

 

Historie ZO 6-16 Tartaros České speleologické společnosti.

Skupina vznikla 10. září 1959 nejprve jako Speleologická skupina pro výzkum Vintok Speleologického klubu v Brně přechodem zakládajících členů J. Přibyla, M. Šlechty, J. Valouška a J. Koláře ze Speleologické skupiny pro výzkum Říček Speleologického klubu /ved. J. Himmel/ do severní části Moravského krasu. 9.února 1960 byla přejmenována na Ostrovskou skupinu,dále jen OSSK. Činnost skupiny se zaměřuje na průzkum vintockého jeskynního systému, jeskyně Zahradní, Ostrovské propasti, Lopače a Šamalíkových jeskyní. Provádí také průzkum Staré Rasovny, Nové Rasovny, Plániv a Jedelského propadání. Vedoucím skupiny byl v té době J. Přibyl, členy pak J. Šlechta, M. Šlechta, V. Valoušek, J. Valoušek, J. Kolář, J. Vondráček, O. Padrtka, F. Hrouda, J. Zoufalý, R. Gottvald, J. Tenčík, V. Sitta, S. Čermák, M. Jeschke, Z. Poč, S. Veselý, J. Nahodil a I. Pisczek. Základnou skupiny je kůlna u obytného domku pana Floriana Koudelky na Pindulce.

V roce 1961 se OSSK rozděluje, bratři Šlechtové, bratři Valouškové, J. Vondráček a O. Padrtka odcházejí do okolí Holštejna a zakládají Speleologickou skupinu pro výzkum Plániv. Základnou skupiny jsou ubikace dělníků v lomu Velká dohoda (na počátku roku1963 pomáhá OSSK stavět srub - Chatu děsu - u Michálky). V roce 1962 přicházejí do OSSK M. Till, J. Sýkora, M. Krejčí. V roce 1963 vstupuje do OSSK L. Vojtenko, A. Podškupka, bratři Goltflamové, H. Havel, J. Říčka, M. Munclinger, S. Mayer. Nad Vintokami staví v roce 1965 základnu zvanou Konzerva. V roce 1967 přestupují do OSSK další členové Speleologické skupiny pro výzkum Říček: S. Cigánek, V. Cigánková, V. Dobeš, Z. Hanžl, T. Hanžl, K. Hunka, V. Karouš, K. Svobodová, Svoboda. V roce 1968 se stává vedoucím OSSK J. Zoufalý. V říjnu téhož roku je založena T. O. Karabina.

V roce 1969 se stává vedoucím OSSK S. Cigánek. Protikomunistické nálady, které se ozývaly v restauraci U Němců ze strany OSSK, vedly k tomu , že nám Ostrovští komunisté v roce 1972 srovnali základnu Konzervu se zemí. Od roku 1973 OSSK používá základnu Jedelské skupiny Speleologického klubu. V roce 1975 je postavena společná základna za lomem Velká dohoda.

V roce 1977 se OSSK a Jedelská skupina slučují. Vzniká skupina Tartaros Speleologického klubu. Vedoucím Tartarosu se stává S. Cigánek, členy skupiny Z. Bartoň, J. Blažejovský, A. Cigánková, L. Černý, J. Dařena, J. David, V. Dobeš, V. Dolníček, P. Dvořák, M. Dvořáková, J. Gratias, M. Guter, T. Hanžl, V. Hofmann, K. Hunka, RNDr D. Hypr, P. Hamřík, P. Jelínek, O. Jelínek, S. Kroupa, M. Munclinger, J. Múčka, R. Richter, J. Rujbr, J. Sedlák, J. Šindelář, ing. F. Šmikmátor, J. Šmikmátorová, M. Vévoda, S. Vévodová, J. Zábranský, M. Zábranská, P. Zahradník, I. Zitterbart, J. Zoufalý a V. Zoufalá.

V roce 1979 vstupuje Tartaros do České speleologické společnosti jako ZO 6-16 Tartaros. Členská základna se rozšiřuje o nové členy: doc. RNDr. J. Demek DrSc, A. Dolníčková, MVDr. J. Schroffel, S. Roman, Z. Hunková, ing. J. Hodina, Z. Tůma, M. Vobora, S. Klimeš, R. David, I. Davidová, M. Kala, P. Kýr, V. Šmerek, J. Šikula, P. Šikula, P.Střelec, L. Kroupa, M. Cigánková, J. Časta, J. Matula, J. Chudlaský, J. Stéblová, M. Homola, V. Svoboda, F. Doležal, V. Bělehrádek, M. Čundová, M. Skýba, Z. Musil, M. Preisler, P. Kotlan, J. Slonek, M. Kanioková a F. Musil.

Členové Tartarosu, kteří pracovali/pracují ve Speleologické záchranné službě, jsou S. Cigánek, V. Dolníček, F. Šmikmátor, P. Zahradník, J. Zoufalý, P. Střelec a V. Bělehrádek.