Výroční zpráva o činnosti za rok 2006

Věnovali jsme veliké úsilí proniknout v druhém ponoru Krasovského potoka „Rogendorf“, proniknout na konstantní aktivní tok. Sledováním a rozšiřováním úžin s průvany a zjevnými známkami odtoku povodňových vod. V únoru se nám podařilo objevit první větší volné prostory. Dosáhli jsme hloubky okolo 30m. Velice problematický se ukázal transport materiálu a nutnost tří překládek z důvodu členitosti jeskyně a nedostatku pracovníků, což se nám vymstilo 7.-8. 8. kdy se nám za povodně naplavila většina materiálu a zaneslo jedno z odtokových míst v délce asi 6m. Na konci roku jsme pracovali na horizontální zkratce za účelem usnadnění těžby a možnosti trvale deponovat materiál na první skládce.
Během února jsme byli ve Slovenském Krasu, kde jsme pracovali převážně na Hradné vyveračke a navštívili exkurzně několik jeskyní.
V době 21. – 23. 4. jsme poprvé pořádali ve Sloupě Speleofórum. I přes malé množství zkušeností s pořádáním akce takového rozsahu jsme organizaci akce zvládli a měla skvělé ohlasy.
Podařilo se nám získat dotaci od Jihomoravského kraje na spolupráci se srbskými jeskyňáři. Nejprve jsme v únoru roku 2006 vyslali člena naší skupiny Filipa Doležala do Kragujevace a Valjeva, kde se setkal se členy speleologické skupiny „Vladimír Mandič – Manda“ a domluvil budoucí spolupráci. Zároveň se účastnil objevné akce v jeskyni „Simina jama“.
Srbové po vyřízení víz přijeli 19.4.2006 v počtu sedmi lidí. Byl pro ne připraven bohatý program, nejprve strávili 2 dny v Brně a poté se přesunuli do Moravského krasu. Víkend strávili na tradiční celorepublikové akci SPELEOFÓRUM 2006, kterou letos pořádala naše skupina Tartaros. Zde měli zdařilou prezentaci práce svojí skupiny v Srbsku a Černé Hoře. Během Speleofóra a zbývajících dní Srbové navštívili všechny 4 veřejně přístupné jeskyně Moravského Krasu a 16 nepřístupných jeskyní. Mohli se seznámit s přírodou Moravského Krasu, kulturními památkami a naším výzkumem v jeskynních systémech. Celá akce trvala 9 dní, Srbové odjeli 27.4.2006.
Další akce v rámci spolupráce byla návštěva našich jeskyňářů ve Valjevském krasu v Srbsku. 8.7.2006 odjela do Srbska 16-ti členná výprava českých jeskyňářů. 3 z nás byli speleopotápěči, 2 geologové a specialisté z jiných oborů. Většinou jsme bydleli na lesnické chatě spolu se srbskými jeskyňáři, kteří nás vzali na mnoho exkurzí do podzemí i na povrchu. Potápěči zkoušeli proniknout za sifon v 200m hluboké propasti „Dragon ponor“. Společně jsme pokračovali ve výzkumech v jeskyni „Simina jama“ a exkurzně jsme navštívili jeskyně „Lenčina“ a „Petnička“. Někteří z nás jeli na povrchovou exkurzi také do Černé Hory, kde bychom se Srby v budoucnu rádi na výzkumu pracovali. Tato expedice skončila 16.7.2006 návratem do ČR.
Další plánovanou akcí byla srbská návštěva při pokusu vyčerpání sifonu v jeskyni „Starý Lopač“ 1. – 9. září 2006. Bohužel se Srbům nepodařilo vyřídit tranzitní víza přes Maďarsko.
Poslední akce byla naše návštěva Srbska. V počtu šesti účastníků jsme navštívili jeskyně v okolí Valjeva a Užice. Srbové nám ukázali jeskyně „Plandiště“, „Dragon ponor“, „Kovačeciča“, „Stopiča“ a „Potpečka Pečina“. Také jsme se domluvili na dalším rozvoji naší spolupráce do budoucna s možností společného výzkumu v černé Hoře.
Další velkou týdenní akci jsme se snažili o vyčerpání sifonu a rozplavení sedimentů v přítokovém sifonu Starého Lopače. Začali jsme v sobotu 26. srpna postavením dvou vojenských stanů na louce před vchodem. Navezli jsme velké množství kabelů, hadic, čerpadel, lana, lezecký materiál a další nezbytné speleologické vybavení.
V jeskyni jsme nad hladinou hlubokých sifonů nainstalovali masivní technologické plošiny a pevné ocelové žebříky pro zvýšení bezpečnosti a usnadnění pohybu speleologů. Další den v neděli jsme natransportovali čerpadla, hadice, kabely a zprovoznili nezbytný osvědčený sovětský vojenský polní telefon. Při této akci jsme použili kaskádové zapojení čerpadel KDFU 80 a KDFU 100 a pro bagrování KDFU 125. Čerpadla se nám podařilo po drobných opravách zprovoznit, spustit zkušebně do odtokového sifonu a čerpanou vodou jsme očistili zablácené části jeskyně pod vstupní šachtou. Neděle skončila přemístěním čerpadla KDFU 125 do přítokového sifonu. V pondělí ráno se vyskytlo několik drobných poruch. Po opravách, které jsou v jeskyních velmi komplikované, jsme se dostali do míst dosažených loni. Všechny vertikální stupně jsme vystrojili ocelovými žebříky které nám oproti lanovým ušetřili spoustu sil. Další den, po překonání zabahněné horizontální části hydrotěžbou, nás sifon opět překvapil. Na místo očekávaného vertikálního stupně nahoru za sifon následovala další tajuplná studna jejíž dno jsme marně sondovali čtyřmetrovým bidlem. Ve středu po osmi hodinách čerpání hladina klesla o 15 metrů po čemž pro unavené jeskyňáře následovali dramatické okamžiky. Voda začala za hřmotu prudce stoupat, se zastavila asi po 20 min. 1,5 metru pod úrovní horizontální chodby. Podařilo se nám nakonec čerpací soustrojí opět rozjet a studnu vyčerpat rychleji, kupodivu za hodinu a třicet min. ale voda opět stoupla tentokrát bez zvukových efektů během několika vteřin a to až po úroveň horizontální chodby. Pokud by voda nastoupla o 20 cm výš utopilo by se nám el. ovládání čerpadel a zatopilo okno do kaverny ke byly ve skalních hodinách ukotveny na spouštěcím zařízení čerpadla. Opět jsme byli nuceni ihned evakuovat sifon. Ve čtvrtek po vyklizení sifonu jsme vymýšleli různé teorie co a proč se stalo a jak to uděláme příště. Akci jsme ukončili malou oslavou postupu a že se nikomu nic nestalo.
Víme že by jsme byli schopní vyčerpat sifon pouze jedním čerpadlem KDDF 080-2N což by nám usnadnilo práci a čerpaní s dlouhým kabelem by bylo bezpečnější. Velice by nám pomohla hloubkoměrná sonda, kterou jsme na poslední akci měli ale nepoužili. Poslední studnu by se vyplatilo také vystrojit ocelovými žebříky. Nyní jsme snad otevřeli cestu potápěčům kteří se za koleno dna sifonu chystají.
Je ověřené, že tento sifon komunikuje s Mlynářovým propadáním, je možné, že se nám podaří najít souvislost s Ostrovskou propastí, jeskyní Zahradní a najít další neznámé jeskyně pod Ostrovem, které bohužel části Ostrova slouží jako přirozená kanalizace.
28. 9. - 11.11. jsme čtyři víkendy věnovali čerpání Šimečkova sifonu mezi Starým a Novým Lopačem. Při první akci jsme vyčerpali přítokové jezero Nového Lopače a rozplavili cca 50cm vrstvu řídkých až slizkých hnědočerných kalů. Čerpadla jme musili prosoukat malým oknem rozšířeným při vyprošťovací akci v roce 1995 do poloviny výšky komínovité prostory o průměru asi 60cm vysoké 4m. Z písčitého dna se svažovala šikmá chodba dlouhá 10m široká 1m. U dna komínu závalem ze strany přítokového jezera vytékala voda Zmapovali jsme 60m chodeb, vylezli komíny nad původní volnou hladinu bez zjevného pokračováni. Vytěžili jsme poměrně veliké množství sedimentu ze dna sifonu pomocí čerpadel KDFU 125, KDFU 100 a GFHU 80. Sifon se nám fyzicky ne podařilo projít z důvodu ucpávání sacího koše klacíky, rybkami, a raky. Z obou stran sifonu jsme komunikovali ale poslední smrduté bahenní jezero neměl nikdo odvahu proplazit. Sifon ze strany Nového Lopače má nádherně modelované stěny s fasetami a vypreparovanými vrstvami břidlice. Ze strany Starého Lopače jsou po vyčerpání fascinující vodopády a kaskády. V průběhu celého sifonu jsme našli pozůstatky tragické události z roku 1995 kabeli radiomajáku a vodící šňůry Honzi Šimečka. Nejvíce nás překvapila fauna sifonu.
Podařilo se nám částečně zrekonstruovat a zateplit základnu.