Výroční zpráva o činnosti za rok 1981
Průzkumná a výzkumná činnost základní organizace probíhala v zájmové oblasti skupiny podle plánu práce na rok 1981.
5.1. Vintocký jeskynní systém
V roce 1981 byla prováděna soustavná hydrologická pozorováni. Charakteristika současného vodního režimu byla zpracována a připravuje se k publikaci. Zjištěné výsledky ukazují, že pro zajištění plánovaných prací na Absolutním dně a ve Středních patrech bude nutno zajistit příslušnou čerpací techniku. Poškozený vchod do Vintocké propasti I byl rekonstruován a zabezpečen proti vniknutí cizích osob.
Po dohodě s CHKO MK byla prověřena teoretická možnost proniknutí do Řičeného dómu z jeskyně S oky. Byla čištěna puklina ??? /75 v oblasti vchodu až do míst kam pronikla roku 1911 Jeskyňářská sekce. Dále pokračuje puklina šířky 5 cm vysoká asi 1 m. Po provedeném kouřovém experimentu který byl negativní a po přesném zaměření, které ukazuje na spornost návaznosti na Řičený dóm byly další práce zastaveny.
V jeskyni Cigánské a Ponorové byla dokončena fotodokumentace a geologická dokumentace. Kouřová zkouška dokázala souvislost jeskyní Cigánské, Ponorové a S oky /neprůlezné zkrasovělé pukliny/
5.2. Liščí díra
V jeskyni započaly práce na úpravách přístupové cesty na dno Puklinové propasti. Prolongační práce budou zahájeny okamžitě po ukončení těchto prací.
5. 3. Šamalíkoyy jeskyně
U horního vchodu bylo zabezpečeno ústí vstupní propástky pevnou mříží. V průběhu roku bylo zahájeno geologické mapování. V rámci těchto prací jsou zpřístupňovány dříve známé prostory pod Dómem se závrtem. Je ražena a dřevena šachta. Z předpokládané hloubky 7 m je doposud vyraženo 5 m.
5. 4. Propadání Lopače
V červnu spolupracovala skupina s Hydrometeorologickým ústavem Brno a Správou CHKO MK na barvícím experimentu. Byl prováděn odběr vzorků vody na určených lokalitách. Výsledky experimentu jsou zpracovávány.
V letních měsících proběhla první etapa geofyzikálního měření ve spolupráci s n.p. Geofyzika Brno, jako součást komplexního hodnocení pro projekt otvírky. Při realizaci a vyhodnocování měření se vyskytly vážné problémy způsobené blízkou zástavbou a elektrickým vedením. Geologické mapování a úprava přístupové cesty k závalu na konci jeskyně nebyly z kapacitních důvodů provedeny.
5. 5. Jandourkovy závrty
Na tomto hlavním pracovišti skupiny byly prováděny tyto práce - šachta byla vystrojena pevnými ocelovými žebříky a pomocí trhacích prací byl upraven profil. Zkrasovění, které nabylo tvaru úzké a dlouhé zahliněné pukliny, bylo sledováno šachtou raženou přibírkou stěn. Byl vybudován přístřešek pro umístění elektrocentrály a kompresoru. U elektrocentrály byla provedena generální oprava. Pro těžní práce byl vyroben a instalován elektrický vrátek. Od listopadu došlo k trvalému zatopení dna šachty a práce bude možno zahájit až po získání vhodného čerpadla.
Na lokalitě bylo provedeno rozsáhlé geofyzikální měření,které potvrdilo a doplnilo geologické předpoklady. Pro získání informací o geologické stavbě a průběhu zkrasovění /eventuelní zjištění dómovité prostory/ bylo provedeno kombinované profilování / AB 120 , MN 20 / a dva profily byly proměřeny metodou SOP / AB 240 , MN 20 /. Byly konstruovány křivky z nichž vyplynul průběh výrazného zlomového pásma. Vypočtené hodnoty měrného odporu ??? byly zpracovány ve formě izolínií ze dvou na sebe kolmých systémů profilů a z nich byl interpretován průběh dalších vodivých zón. Mimo to jsou snížené hodnoty měrného odporu /pod 500 m / plošně rozšířeny severovýchodně od šachtice ve vzdálenosti 15 až 30 metrů /obr. l/. Mohou signalizovat přítomnost zkrasovění většího rozsahu /s vodivou výplní/ v hloubce cca 50 m, pokud nejsou pouze projevem anomální mocnosti vodivého pokryvu. Dříve provedené měření SOP s menším hloubkovým dosahem /výroční zpráva za rok 1980/, které kontruruje zkrasovění vlastního otevíraného závrtu, tuto oblast sice nepokrylo, ale směrem k severovýchodu hodnoty měrného odporu narůstají. Dále u žádného ze tří závrtů, kde jistě existuje větší mocnost vodivého pokryvu, se tímto způsobem pokryv neprojevuje. Proto alternativa, předpokládající v uvedeném místě přítomnost větší dómovité prostory, se zdá být pravděpodobná.
Šachtice v úseku 10 - 22 m sleduje zkrasovění vázané na pukliny a drobnou střižnou poruchu 60/85. Tato porucha je zhruba rovnoběžná s průběhem výrazné tektonické linie /JV od závrtu/.
Vyznívá v hloubce 18 až 22 m kulisovitě seřazenými tahovými puklinami /230/85/. Jen v malé míře se na zkrasovění uplatňují pukliny kolmé na průběh zlomové linie / l40/85 / a pukliny bc. Vrstevnatost je vyvinuta jen nezřetelně. Tahové doprovodné pukliny a pukliny ac jsou většinou vyhojeny kalcitem. Uvedené okolnosti negativně ovlivnily tvar šachticí sledovaného zkrasovění a komín z původně eliptického tvaru / l,2 x 0,6 m / pokračuje do hloubky rozšířenou puklinou směru S - J / 78/75 / s rozměry přibližně 2 x 0,25 m. Další drobné zkrasovění se objevuje na puklinách ac a na puklinách kolmých k zlomovému pásmu. Pokud se situace v úseku hloubky přibližně 25 - 30 m nezlepší, připadá v úvahu provedení rozrážek na severojižním puklinovém systému, a to směrem k severu asi 5 - 7 m k druhému / zřejmě hlavnímu jícnu závrtu / a směrem k jihu 2 - 4 m k předpokládanému křížení s výraznou puklinovou zónou / zlomem ? / kolmou na hlavní poruchové pásmo / dokumentováno v horní části šachty a doloženo dále geofyzikálními pracemi/.
5.6. Manželský závrt
Pro tuto lokalitu byl zpracován projekt generální opravy vstupní šachty včetně rozpisu potřebné techniky a materiálu.
5.7. Jedle
Byla provedena oprava zničeného vchodu vybudováním nové opěrné zdi a zabetonováním železné mříže. Průzkum z jeskyně 13 C nebyl pro nezájem potápěčů zahájen.
5.8. Ponor č. 569A U Domínky
Jeskyně je v konzervaci. Geologické a geofyzikální hodnocení lokality bylo publikováno /Československý kras - v tisku/.
5.9. Císařská jeskyně
Bylo pokračováno v dlouhodobých hydrologických pozorování, prováděna fotodokumentace a geologické mapování. Byly získány výsledky rozboru obsahu konodontů. Vzorky mimo odběr z dokumentačního bodu č. 8 byly negativní. Hlíznaté vápence s jen naznačenou hlíznatou texturou a nepravidelně vyvinutou kliváží jsou stáří spodního famenu /spodní část zóny Palmatolepis crepida/. Tento výsledek a pokračující dokumentace doplňují koncepci geologické stavby. Proti představě z r. 1980 byl z části upraven řez C - C‘ a potvrzena přítomnost druhého doprovodného antitetického zlomu poklesové severojižní zlomové linie.
5.10. Panáčkova jeskyně
Probíhalo celoroční pozorováni vodních stavů. Čerpací pokus / Správa CHKO MK/ prokázal přímou souvislost jeskyně s ponorem na louce.
5.11. Jeskyně v panském klínku
Bylo pokračováno v kopání sondy a odebrány orientační vzorky pro vyhodnocení obsahu osteologického materiálu a malakofauny. Bylo dokončeno mapování.
5.12. . Ostatní práce
ZO pokračovala v zájmové oblasti v těchto dlouhodobých pracech:
- průvanová a teplotní pozorování
- sledování vodních stavů
- fotodokumentace
- zpracování evidenčních listů lokalit /pasporty/
Fotodokumentace a geologická dokumentace jsou společně s historickými údaji zpracovávány do přednáškových cyklů /diapozitivy + text/. Byly dokončeny na lokalitách: Cigánská, Ponorová, S oky, Žižkůvka. Rozpracovány jsou Císařská a jeskyně č. 575, 576, 606, 607 a 608.
5.13. Speleoalpinistická činnost
Speleoalpinistické družstvo pokračovalo v průběhu roku ve svém výcviku. Uskutečnilo mimo jiné sestupy do těchto propastí:
Moravský Kras - Nagelova propast
Hankensteinova propast
Slovenský Kras - Kančí
Velká Bikfa
Zvonica
Malá Žomboj