Výroční zpráva o činnosti za rok 1981

Průzkumná a výzkumná činnost základní organizace probíhala v zájmové oblasti skupiny podle plánu práce na rok 1981.

 

5.1. Vintocký jeskynní systém

V roce 1981 byla prováděna soustavná hydrologická pozorováni. Charakteristika současného vodního režimu byla zpracována a připravuje se k publikaci. Zjištěné výsledky ukazují, že pro zajiš­tění plánovaných prací na Absolutním dně a ve Středních patrech bude nutno zajistit příslušnou čerpací techniku. Poškozený vchod do Vintocké propasti I  byl rekonstruován a zabezpečen proti vniknutí cizích osob.

Po dohodě s CHKO MK byla prověřena teoretická možnost pronik­nutí do Řičeného dómu z jeskyně S oky. Byla čištěna puklina ??? /75 v oblasti vchodu až do míst kam pronikla roku 1911 Jeskyňářská  sekce. Dále pokračuje puklina šířky 5 cm vysoká asi 1 m. Po provedeném kouřovém experimentu který byl negativní a po přes­ném zaměření, které ukazuje na spornost návaznosti na Řičený dóm byly další práce zastaveny.

V jeskyni Cigánské a Ponorové byla dokončena fotodokumentace a geologická dokumentace. Kouřová zkouška dokázala souvislost jeskyní Cigánské, Ponorové a S oky /neprůlezné zkrasovělé pukliny/

 

5.2. Liščí díra

V jeskyni započaly práce na úpravách přístupové cesty na dno Puklinové propasti. Prolongační práce budou zahájeny okamžitě po ukončení těchto prací.

 

5. 3. Šamalíkoyy jeskyně

U horního vchodu bylo zabezpečeno ústí vstupní propástky pev­nou mříží. V průběhu roku bylo zahájeno geologické mapování. V rámci těchto prací jsou zpřístupňovány dříve známé prostory pod Dómem se závrtem. Je ražena a dřevena šachta. Z předpoklá­dané hloubky 7 m je doposud vyraženo 5 m.

 

5. 4. Propadání Lopače

V červnu spolupracovala skupina s Hydrometeorologickým ústa­vem Brno a Správou CHKO MK na barvícím experimentu. Byl prováděn odběr vzorků vody na určených lokalitách. Výsledky experimentu jsou zpracovávány.

V letních měsících proběhla první etapa geofyzikálního měření ve spolupráci s n.p. Geofyzika Brno, jako součást komplexního hodnocení pro projekt otvírky. Při realizaci a vyhodnocování měření se vyskytly vážné problémy způsobené blízkou zástavbou a elektrickým vedením. Geologické mapování a úprava přístupové cesty k závalu na konci jeskyně nebyly z kapacitních důvodů provedeny.

 

5. 5. Jandourkovy  závrty

Na tomto hlavním pracovišti skupiny byly prováděny tyto prá­ce - šachta byla vystrojena pevnými ocelovými žebříky a pomocí trhacích prací byl upraven profil. Zkrasovění, které nabylo tvaru úzké a dlouhé zahliněné pukliny, bylo sledováno šachtou raženou přibírkou stěn. Byl vybudován přístřešek pro umístění elektro­centrály a kompresoru. U elektrocentrály byla provedena generální oprava. Pro těžní práce byl vyroben a instalován elektrický vrátek. Od listopadu došlo k trvalému zatopení dna šachty a práce  bude možno zahájit až po získání vhodného čerpadla.

 

 

      Na lokalitě bylo provedeno rozsáhlé geofyzikální měření,které potvrdilo a doplnilo geologické předpoklady. Pro získání informací o geologické stavbě a průběhu zkrasovění /eventuelní zjištění dómovité prostory/  bylo provedeno kombinované profilování                / AB 120 , MN 20 / a dva profily byly proměřeny metodou SOP / AB 240 , MN 20 /. Byly konstruovány křivky z nichž vyplynul průběh výrazného zlo­mového pásma. Vypočtené hodnoty měrného odporu ???  byly zpracovány ve formě izolínií ze dvou na sebe kolmých systémů profilů a z nich byl interpretován průběh dalších vodivých zón. Mimo to jsou snížené hodnoty měrného odporu /pod 500 m / ploš­ně rozšířeny severovýchodně od šachtice ve vzdálenosti 15 až 30 metrů /obr. l/. Mohou signalizovat přítomnost zkrasovění většího rozsahu /s vodivou výplní/ v hloubce cca 50 m, pokud nejsou pouze projevem anomální mocnosti vodivého pokryvu. Dří­ve provedené měření SOP s menším hloubkovým dosahem /výroční zprá­va za rok 1980/, které kontruruje zkrasovění vlastního otevíra­ného závrtu, tuto oblast sice nepokrylo, ale směrem k severovýchodu hodnoty měrného odporu narůstají. Dále u žádného ze tří závrtů, kde jistě existuje větší mocnost vodivého pokryvu, se tímto způsobem pokryv neprojevuje. Proto alternativa, předpokládající v uvedeném místě přítomnost větší dómovité prostory, se zdá být pravděpodobná.

Šachtice v úseku 10 - 22 m sleduje zkrasovění vázané na pukli­ny a drobnou střižnou poruchu 60/85. Tato porucha je zhruba rov­noběžná s průběhem výrazné tektonické linie /JV od závrtu/.

 Vyznívá v hloubce 18 až 22 m kulisovitě seřazenými tahovými pu­klinami /230/85/. Jen v malé míře se na zkrasovění uplatňují pukliny kolmé na průběh zlomové linie / l40/85 / a pukliny bc. Vrstevnatost je vyvinuta jen nezřetelně. Tahové doprovodné pukli­ny a pukliny ac jsou většinou vyhojeny kalcitem. Uvedené okol­nosti negativně ovlivnily tvar šachticí sledovaného zkrasovění a komín z původně eliptického tvaru / l,2 x 0,6 m / pokračuje do hloubky  rozšířenou puklinou směru S - J / 78/75 / s rozměry přibližně  2 x 0,25 m. Další drobné zkrasovění se objevuje na pukli­nách ac a na puklinách kolmých k zlomovému pásmu. Pokud se situace v úseku hloubky přibližně 25 - 30 m nezlepší, připadá v úvahu provedení rozrážek na severojižním puklinovém systému, a to směrem k severu asi  5 - 7 m k druhému / zřejmě hlavnímu jícnu závrtu / a směrem k jihu 2 - 4 m k předpokládanému křížení s výraznou puklinovou zónou / zlomem ? / kolmou na hlavní  poruchové pásmo / dokumentováno v horní části šachty a doloženo dále geofyzikálními pracemi/.

 

5.6. Manželský závrt

Pro tuto lokalitu byl zpracován projekt generální opravy vstupní šachty včetně rozpisu potřebné techniky a materiálu. 

 

5.7.  Jedle   

Byla provedena oprava zničeného vchodu vybudováním nové  opěrné zdi a zabetonováním železné mříže. Průzkum z jeskyně 13 C nebyl pro nezájem potápěčů zahájen.

 

5.8.  Ponor č. 569A U Domínky

Jeskyně je v konzervaci. Geologické a geofyzikální hodnocení lokality bylo publikováno /Československý kras - v tisku/.

 

 

 

 

 

 

 

 

5.9.  Císařská jeskyně

Bylo pokračováno v dlouhodobých hydrologických pozorování, prováděna fotodokumentace a geologické mapování. Byly získány výsledky rozboru obsahu konodontů. Vzorky mimo odběr z dokumentačního bodu č. 8 byly negativní. Hlíznaté vápence s jen naznačenou hlíznatou texturou a nepravidelně vyvinutou kliváží jsou stáří spodního famenu /spodní část zóny Palmatolepis crepida/. Tento výsledek a pokračující dokumentace doplňují koncepci geologické stavby. Proti představě z r. 1980 byl z části upraven řez C - C‘ a potvrzena přítomnost druhého doprovodného antitetického zlomu poklesové severojižní zlomové linie.

 

5.10.  Panáčkova jeskyně

Probíhalo  celoroční pozorováni vodních stavů.   Čerpací pokus / Správa  CHKO MK/ prokázal přímou  souvislost jeskyně s ponorem na louce.

 

5.11.  Jeskyně v panském klínku

Bylo pokračováno v kopání sondy a odebrány orientační vzorky pro vyhodnocení obsahu osteologického materiálu a malakofauny. Bylo dokončeno mapování.

 

5.12. . Ostatní práce

ZO pokračovala v zájmové oblasti v těchto dlouhodobých pracech:

  - průvanová a teplotní pozorování

  - sledování vodních stavů

  - fotodokumentace

  - zpracování evidenčních listů lokalit /pasporty/

Fotodokumentace a geologická dokumentace jsou společně s historickými údaji zpracovávány do přednáškových cyklů /diapozitivy + text/. Byly dokončeny na lokalitách: Cigánská, Ponorová, S oky, Žižkůvka. Rozpracovány jsou Císařská a jeskyně č. 575, 576, 606, 607 a 608.

 

5.13.  Speleoalpinistická činnost

Speleoalpinistické družstvo pokračovalo v průběhu roku ve svém výcviku. Uskutečnilo mimo jiné sestupy do těchto propastí:

 

 Moravský Kras -  Nagelova propast

                             Hankensteinova propast

 Slovenský Kras - Kančí

                             Velká Bikfa

                             Zvonica

                             Malá Žomboj