Výroční zpráva o činnosti za rok 1980

Průzkumná a výzkumná činnost ZO se soustředila do zájmové oblasti skupiny a vycházela z plánu práce pro rok 1980.

 

A / Vintocký jeskynní systém

Pro nepříznivé hydrologické poměry neby­lo možno uskutečnit plánované akce na Absolutním dně a tím i v Říceném dómu. Prakticky po celý rok nebylo přístupno pro zvýšené vodní stavy ani pracoviště v nánosovém sifonu ve Středních patrech. Na tomto pracovišti byla provedena jednorázová pracovní akce, která měla za úkol zajistit vyčištění přístupu k tomuto sifonu. V průběhu roku byla loka­lita navštěvována za účelem hydrologických pozoro­vání, geologického mapovaní a fotodokumentace. Jeskynním systémem byli prováděni hosté skupiny.

 

B / Šamalíkovy jeskyně (j.č.600)

Bylo dokončeno definitivní uzavření vchodu, úprava okolí vstupní šachty a do šachty byl vyroben ocelový žebřík. Z jeskyně bylo odstraněno veškeré staré dřevo, které zůstalo v jeskyni jako pozůstatek dřívějších prací Ostrovské skupiny.

 

C / Propadání Lopače (j. č.581)

V souladu se svým dlouhodobým plánem, zahájila ZO přípravné práce, které budou sloužit jako podklad pro vypracování projektu otvírkových prací. V první fázi byl nově vyzmáhán starý vchod do propadání, zanesený splaveninami a odpadky v souvislosti se stavbou školy a urychlením pohybu splavenin provedenou regulací. Po zajištění vstupní části betonáží bylo provedeno vyčištění chodby vedoucí k závalu na konci jeskyně. Tím byly znovu zpřístupněny všechny části jeskyně objevené po roce 1920 bratry Nejezchleby.

V druhé fázi přípravných prací byl zahájen hydrologický průzkum za účelem zjištění vzájemných vztahů povrchových a podzemních vod pomocí stopovacích zkoušek.

V měsíci září byla provedena orientační , stopovací zkouška, t. j.  byla pouze zjišťována doba průtoku barviva podzemím a místo výtoku, bez odběru vzorků a měření koncentrace zředění. Jako stopovací látky bylo použito 1,1 kg eosinu. Barvivo bylo zředěno ve 20 l vody a vlito do propadáni 30.8.1980 v 11.30 hod. Barvivo bylo poprvé prokazatelně pozorováno v Malém výtoku 13.10.1980 v 8.00 hod. Je tedy doba  průtoku 1052 hod. 30 min.Vezmeme li pro přibližná určeni postupové rychlosti v podzemí přímou vzdálenost propadání -Malý výtok (3 km) je  tato rychlost 2.85 m/hod - 0.003 km/hod - 0.0008 m/sec. Voda Malého výtoku byla zbarvena až do 21.10.1980. Ve výtoku Punkvy a v odvodňovací štole nebylo barvivo pozorováno.

Hydrologická situace v průběhu stopovací zkoušky byla následující:

Potok Lopač měl po celý průběh stopovací zkoušky setrvalý průtok (regulován výpustí rybníka) 0,05 l/sec. Tento průtok, který byl naměřen pracovníky HMÚ Brno 2. a 4.9.1980 lze považovat za velmi nízký, blížící se minimálním stavům, kdy propadání vysychá. Průtok byl nepatrně nadlepšen vodou vypouštěnou z čističky. 

K ovlivnění těchto minimálních průtoků nemohlo dojít ani ze strany předpokládaných přítoků (Krasovský a Vilémovický potok), jak lze analogicky usuzovat z křivek průměrných denních průtoků (Bílá voda - Holštejn, Sloupský potok - Sloup, Punkva- Skalní mlýn) a srážek (Protivanov,Sloup) z dlouhodobě pozorovaných stanic nejbližších dané oblasti. U všech výše uvedených liminigrafických stanic došlo ke zvýšení minimálních průtoků kolem 2.9.1980 a 9.10.1980. Ani v jednom případě však průtoky nedosáhly ani výše dlouhodobého průměrného průtoku. Vyšší voda 13. - 16.10.1980 nemohla již experiment ovlivnit (podklady byly poskytnuty HMÚ Brno).

Viz příloha č. 1

 

D / Jandourkovy závrty (j.č.824)

Závrt byl v průběhu celého roku hlavním pracovištěm skupiny. V prvním čtvrtletí pokračovaly práce obdobně jako v roce 1979. Vzhledem k tomu že do profilu ražené šachty zasahovaly břity čelní stěny a samostatné bloky vápence, bylo nutno používat trhací práce. Bez pomoci pracovníků Správy CHKO Moravský kras, by nebylo možno tyto práce v tomto období zajistit. Šachta byla soustavně dřevena systémem zavěšené výdřevy. Ve spolupráci se ZO 6-10 byla postupně připravena zásoba dřeva, která kryje předpokládanou spotřebu důlního dřeva, obou ZO až do roku 1982. Tato nezbytná činnost byla však značně náročná a to hlavně časově. V průběhu roku byla na lokalitě upravena pracovní plošina, instalován vrátek a uvedena do činnosti elektrocentrála sloužící k vrtacím pracem. Bylo zajištěno telefonické spojení pracoviště s povrchem a šachta vystrojena pevnými žebři.

V květnu byla v hloubce 10,5 m objevena ve dně šachty komínovitá prostora o rozměrech 1,2 x 0,6m a hloubce cca 4m / boční jícen /. Po vyhloubení 2m ve dně této přirozené dutiny bylo konstatováno že další ekonomický postup je možný jedině za předpokladu přistřelování bočních stěn a tím rozšíření profilu šachty. Tento technologický postup se stal nutným od hloubky 15m, kde v místě předpokládaného horizontálního zkrasovění došlo k členění prostory do dvou menších komínů. Před každým odstřelem je situace na dně šachty vždy geologicky zhodnocena, prostora zdokumentována a pořízena fotodokumentace.

Zajišťování trhacích prací je usnadněno od doby, kdy člen skupiny dokončil střelmistrovský kurs a skupina má svého vlastního střelmistra.

 Geologická dokumentace lokality (současný stav. perspektiva)

Šachtice v hrubých rysech potvrdila předpoklady projektové dokumentace ze dne .21. 10. 1978.  Od hloubky 6 m se obě oblasti závrtu, perspektivní z hlediska průzkumových prací, jednoznačně dělí. Zkrasovělá a při povrchu na bloky členěná čelní stěna závrtu přechází v oblasti A, otevřené šachticí, v hloubce 10,5m do vertikálního komína /obr.1/.

V hloubkové úrovni cca 6 m probíhá nerovná, a k oblasti B ukloněná hranice humózních hlín a sutí se staršími zahliněnými sutěmi. V hloubkovém intervalu 6,0 - 10,5 m šachtice prochází zkrasověním vyvinutým na puklinách ač, zkrasovění je členité, do prostoru ražené šachtice často zasa­hovaly břity čelní stěny nebo již jen izolovánými bloky vápence. Výplň zkrasovění tvoří zahliněná suť  jen místy s vyklizenými partiemi charakteru vertikálních kanálů a novou mladší výplní drobné sutě a humózních hlín.  Do vertikální zóny v oblasti A docházelo tedy k omezenému splachu humózních hlín. Dokumentovaná nejstarší výplň, zčásti tvořená nesedimentovanými zvětralinami cenomanu, zůstává  omezena jen na drobné bezodtoké kapsy.

V úseku 10,5 - 15,0m  byla sledována komínovitá prostora s eliptickým průměrem o rozměrech 1,2 x 0,6 m. Delší osa elipsy odpovídá směru ac puklin. Zastižená volná část v komínovité prostory v metráži 10,5  - 13,9 m potvrzuje aktivitu zóny v  oblasti A s maximálním pohybem výplně ještě před splachem humózních hlín. V hloubkovém  intervalu 15 - 20 m bylo předpokládáno horizontální zkrasovění  paleogenního stáří, které jako později přemodelované /byť menších rozměrů/ mohlo představovat komunikaci se sousedním závrtem vyvinutou na pukli­nách směru cca 130 , nebo přítokovou drenáž, V hloubce 18 m skutečně dochází k rozptýlení zkrasovění vázáně na pukliny ac. Dokumentované pukliny ac směrem do hloubky rotuji ze směru 150 - 160 do směru 130 - 150 , jsou strmé /70-80 / a ukloněné k východu. Jsou paralelní s průběhem dislokace na níž je zkrasovění v oblasti Jandourkových závrtů vázáno. V uvedeno hloubce se projevuje lineárně horizontální zkrasovění puklinového charakteru. Směrem k JV se zkrasovělá puklina zužuje; v této části však vertikální zkrasovění, byť minimální dimenzí, vy­kazuje v současnosti aktivitu. Puklina nepravidelně zkrasovělá, o šířce 2 - 10 cm, je vyplněna tmavě šedou jílovitou písčitou humózní hlínou se závaIky  světlehnědého jílu, s drobnou vápencovou drtí a s drobnými zuhelnatělýmy úlomky rostlin. Směrem k SZ shora ústí další komín podstatně menších rozměrů než dosud sledované zkrasovění. Prostory a jejich další pokračování jsou vesměs vyplněny silně prachovitým žlutohnědým jílem s ojedinělou písčitou příměsí, vyjímečně obsahujícím zuhelnatělé  úlomky rostlin a úlomky vápence / přeplavená   nejmladší spraš/. Vertikální zkrasovění se dále člení do dvou menších komunikaci s průměrem 40 cm a slabě zkrasovělých puklin puklinové zóny /vyplně­nou přeplavenou sprašovou hlínou/.

 V roce 1978 skupina provedla geofyzikální měření - metodu symetrického profilovaní. Na profilu č. 15 bylo provedeno orientační měření s větším  hloubkovým dosahem /obr, 2, 3 ./ Hodnota   je  poměrně nízká 50 - 120 -m a svědčí o vetší mocnosti kvartérního pokryvu, větším porušení a intenzivním zkrasověním povrchu vápenců v celém okolí závrtu. Mapa ozoohm / AB = 30, MN =   2/ odpovídá skutečnos­tem dokumentovaným v hloubce 6 - 7 m. Dále lze rozli­šit tři výrazné puklinové zóny. Průběh těchto zón se projevuje i na profilu č. 15 při větším roztažení napájecích elektrod na 50 m /viz obr. 3/. Průběh izoohm také konturuje perspektivní oblasti A a B závrtu. Prostřední z uvedených puklinových zón je sledována průzkumnou šachticí, situovanou v oblasti A.

Je možno předpokládat, že v dalším pokračování vertikální zóny dojde k soustředění vertikálního zkrasovění v oblasti A a tím i ke zvětšení profilu sledovaného zkrasovění. Tento předpoklad  hodláme ověřit geofyzikálním měřením vhodné elektroproudové metody.

Z prognózních map zkrasovění a průběhu jeskynních úrovní uvedených v kapitole Geologická dokumentace /příloha č. 5/ a z map izolinií průběhu nad-morřských výšek těchto úrovní  vyplývá jako pravděpodobná tato perspektiva:

        horní   jeskynní úroveň v hloubce         -55m

        spodní  jeskynní úroveň v hloubce      -130m

Sledovaná zóna vertikálního zkrasovění bude patrně na tyto úrovně navazovat.

Pokud se týče horní jeskynní úrovně lze v hrubých rysech očekávat :

 

a / horizontální komunikace probíhá 100 - 150 m ZSZ od závrtu a zřejmě bude mít minimální evakuační prostor /výplň fluviálních sedimentů terasy V/. Propojení s vertikální zónou může být komplikované a uzavřené   sutí a splachem.

 

b / otázka návaznosti vertikální zóny na horní jeskynní úroveň není zcela jednoznačná.

 

c / v hloubce - 55m lze dle analogie očekávat dómovitou prostoru /stropy cca - 40 m ?/,

 

 

 

 

Pokud se týče spodní úrovně, lze v hrubých rysech očekávat :

zastižení prostoru soutoku ramena Bílá vody s potoky Krasovským a Lopačem, nebo některé z uvedených komunikací ještě jako samostatné.

Otázka zda dojde k propojení zón A a B a případně ověřeni existence dómovité  prostory v hloubce - 40 až - 55m  by mělo zčásti vyřešit provedení uvažovaných geofyzikálních prací.

Další úvahy o průběhu zkrasovění sledované vertikální zóny Jandourkových závrtů a její návaznosti na horizontáIní říční jeskynní úrovně by byly nepodložené a spekulativní.

 

E / Manželský závrt / j. č. 809/

V průběhu roku bylo uskutečněno na lokalitu několik informativních exkurzí pro zjištění  stavu a na přesnění připravovaného projektu  opravy šachty.

 

F / Jedle / j. č. 567l/

Vzhledem k tomu, že se nezávisle na ZO neuskutečnila potápěčská průzkumná akce, která měla směřovat z jeskyně 13 c proti toku Jedelského potoka, rozhodl výbor ZO další práce na této lokalitě dočasné pozastavit až do doby provedení uvedené akce a zpracování jejich výsledků.

 

G / Ponor č, 569 A - U Domínky

Propadání Domínka je první lokalitou zájmové oblasti ZO, kde byl dokončen komplexní výzkum a,zpracování lokality je připraveno k publikovaní. V průběhu let l974 - 80 byl dokončen speleologický průzkum, vytvořena mapa jeskyně, kartograficky zpraco­vány povrchové krasové jevy širšího okolí lokality, provedena a vyhodnocena geofyzikální měřeni /elektroodporová a radiokip/ a dokončena detailní geologická dokumentace. Dlouhodobě zde probíhala průvanová a teplotní pozorování.Po zpracování všech získaných poznatků bylo konstatováno, že předpokládané postupy při dalších otvírkových pracech směrem od propadá ní nebudou měrné vynaloženému pracovnímu úsilí a prostředkům. Bylo proto rozhodnuto lokalitu konzervovat a provádět zde pouze průvanová, teplotní  pozorování a hlavní pozornost zaměřit na vyřešení problému odtokových cest Domínky v rámci systematického hydrogeologického výzkumu celá oblasti.

Proto ZO spolupracovala s HMU Brno a Správou CHKO Moravský kras  na čerpacím a stopovacím pokusu, který tyto organizace prováděly v Císařské jes­kyni. Voda z Císařské jeskyně byla čerpána do Domínky, a do této vody byl vlit radioaktivní stopovač. Vzorky byly odebírány v Císařská jeskyni, Panáčkově, na Punkvě a v Malém výtoku. I když experiment není dosud zpracován, a z jednoho stopovacího pokusu není možno stanovit jednoznačné závěry , je možno již dnes konsta­tovat, že potvrzují předpoklady získané z geofyzi­kálních a geologických měření a to, že vody Domínky  nejsou zdrojnicemi vod Císařské jeskyni a Panáčkovy.

Voda která byla do propadání čerpána odcházela ze známých prostor na dně podzemního závrtu v Kalcitovém dómě. Vzhledem k tomu že tato prostora je vytvořena v labilních vápencových blocích v erodované balvanité suti,byly zde již v minulých letech instalovány kontrolní sklíčka. Z dlouhodobého pozorování těchto kontrolních bodů vyplývá, že proces jejich následným řícením mohou vznikat nové řícené prostory.

 

H / Panáčkova jeskyně / j.č.578 /

V průběhu roku bylo dokončeno vyklizení vstupní části jeskyně od odpadků a jeskyně uvedena do původního stavu z období prací ostrovských občanů po roce 1922. Jeskyně byla nově zmapována a sestavena mapa jeskyně. Z předběžného geologického průzkumu vyplývá, že jeskyně je vytvořena na poruše 310/82 s tektonickou brekcií a kalcitem,poklesového charakteru. Porucha navazuje na některou z poruch dokumentovaných v Císařské jeskyni a probíhající Estavelou. Paralelně s poruchou probíhá puklinová zóna. Geneticky patří Panáčkova jeskyně patrně k horní jeskynní úrovni,která rozvětvena míří pod Ostrov. V jejím dalším vývoji probíhalo vertikální zkrasovění k nižší úrovni. Pro tuto skutečnost hovoří jednak výsledky prací vedených Šamalíkem po r. 1922 a starší zprávy hovořící o propadání u Panské skály sloužící jako odtok vod periodického jezera u Císařské jeskyně. Průzkum těchto spodních částí jeskyně však nebylo možno vzhledem k nepříznivým hydrologickým poměrům v průběhu roku uskutečnit. Z těchto důvodů zahájila ZO přípravy k čerpání obou zatopených šachet v příštím roce.

V souvislosti s čerpáním Císařské jeskyně a provedení stopovací zkoušky v propadání č. 569A U Domínky, byly v jeskyni instalovány vodočty, provedena nivelace a v průběhu čerpání měřeny vodní stavy a odebírány vzorky vody, které byly předávány HMU Brno k vyhodnocení.

 

Výsledek měření vodních stavů v souvislosti s čerpáním Císařské jeskyně:

 

Den

Hodina

Šachta I / přední

Šachta II

Čerpáno l / sec

30.8.

16,00

0

0

 

1.9.

9.00

Začátek

čerpání

0.9

 

19.30

-12

-20

 

2.9.

11.00

18

26

 

 

21.00

22

30

 

3.9.

19.00

30

40

 

4.9.

13.15

Přerušeno

čerpání

 

 

13.45

29

39

 

 

17.30

Zahájeno čerpání

do Panského klínku

1.5

 

19.00

34

34

 

5.9.

10.00

Čerpání

zastaveno

 

 

19.00

44

44

 

6.9.

13.00

42

42

 

7.9.

13.00

47

44

 

13.9.

11.00

70

75

 

 

 

Ještě před konečným zpracováním experimentu lze již dnes konstatovat vzájemný vztah vodních hladin v  jeskyni s hladinami  jezer v Císařské  jeskyni. Mimo geologické mapování  je v jeskyni prováděna fotodokumentace a dlouhodobé pozorování vodních stavů.

Příloha č. 2

 

Ch / Císařská jeskyně / j.č. 569 /

Na této lokalitě byly prováděny práce na zák­ladě úkolu "Zjištění hydrologického režimu vod Císařské jeskyně a přilehlých lokalit, ve spolupráci s HMU a Správou CHKO MK. Byly zde dlouhodobě pozorovány vodní stavy a v průběhu roku provedeny dva čerpací pokusy. Při prvním čerpání byla voda přečerpávána do propadání U Domínky a pomocí stopovače zjišťována závislost propa­dání a Císařské jeskyně. Vyhodnocení těchto experimentů bude provádět HMU Brno. Dále prováděla ZO na této lokali­tě fotodokumentaci, geologické mapování á nivelaci okolních krasových jevů.

 

I / Jeskyně V panském klínku/ j. č. 577 /

Počátkem roku byl proveden pokus o prolongaci v koncové partii jeskyně, průkópem v sedimentech. Tento průkop sloužil hlavně pro lepší informovanost o situaci průběhu stěn a stratigrafii sedimentární výplně. V průbě­hu roku byla pořízena nová mapová dokumentace lokality. Při čerpacích pokusech v Císařské jeskyni byla voda z této jeskyně přečerpávána do jeskyně V panském klínku za účelem zjištění případných volných odtokových cest. V místech, kde se tato voda ztrácela v sedimentech bylo zahájeno kopání orientační sondy, která má odkrýt celkový profil jeskyně. V jeskyni byla pořízena fotodokumentace a dokončeno geologické mapování.

 

J / Nepojmenovaná ventarola

Na této lokalitě  byla během roku prováděna prů­vanová pozorování, bez kladného výsledku. Proto výbor ZO rozhodl nezahajovat na této ventarole žádné práce.

K / Geologická dokumentace zájmové oblasti

Zájmová oblast skupiny byla rozdělena na dvě oblasti, severní a jižní. Rozdělení vyplývá z geologické stavby a návaznosti krasových jevu a systémů.V průběhu roku bylo dokončeno základní geomorfologické hodnocení krasových žlebů z hlediska vývojových fází a v souvislosti  se vznikem jeskyní horizontální a vertikální zóny cirkula­ce. Dále byly zpracovány prognózní mapy.pravděpodobnosti  zkrasovění pro horní a spodní jeskynní úroveň, a to i pro střední část Moravského krasu. Uvedená problematika byla zpracována a ve formě publikace bude prezentována širší Speleologické veřejnosti. Údaje se vztahem k zájmovému území skupiny jsou použity pro charakteristiku obou oblas­tí.

V hrubých rysech byla zpracována geologická stavba severní i jižní části zájmové oblasti, hodnoceny krasové jevy .a perspektiva pracovišt. V jednotlivých oblastech je postupně prováděna detailní dokumentace vybraných lo­kalit a výsledky jsou uloženy v archivu skupiny. Vyhodno­cení slouží jako- podklad pro řízení prací skupiny.

 

Charakteristika severní části zájmové oblasti.

       Vymezení oblasti  .Severní omezení je dáno rozsa­hem působnosti speleologických skupin ČSS. Zde se zájmy prolínají. Hranicí ie prakticky okresní silnice III. tř. do Lipovce. Výcho  ai jiží hranice je identická s geolo­gickou hranicí karbonátového komlexu.  Směrem k západu je hranice opět umělá a zájmové oblast zasahuje až do prosto­ru Manželského závrtu /příloha 3/.

     

        Geologická stavba uzemí byla zpracována Dvořákem /1963/. V prostoru průběhu hranice devonu a karbonu byl průběh hranice zpřesněn geologickým mapováním, /příloha č.3/
Měření, tektonických prvků bylo zpracováno do konturových diagramů. /obr. č. 4/ Nejvýraznějším prvkem geologické stavby je přesmyk vyvíjející se z překocené vrásy a řada mladších příčných poklesových dislokací ve směru ac a dále podélné poklesy a menší výškou skoku. Dobře je vyvinutá osní kliváž a pukliny ac. Místy  jsou hojně vy­vinuty střižné a tahové pukliny geneticky vázané na přes-­
myk. Intenzita pohybu na přesmyku narůstala směrem k seve­ru a lze předpo - kládat vznik dílčích horizontálních posu­nů v nasunované kře a vznik střižného a tahového napětí.Tyto poruchy byly později jako oslabená pásma predispo­zicí průběhu zlomů mladší radiální tektoniky. Situace je patrná z příloh 3 a 4.

                                                                                                                     '

        Geomorfologie. Rekonstrukce průběhu den údolí a vývoje žlebu je uvedena na příloze č. 5.

Zkrasovění vázané na první /nejvyšší/ údolí má charakter menších infiltračních jeskyní a lze k nim řa­dit jeskyně č. 561 A, 561 B, 575, 571, 572.Některé z nich byly později začleněny do zón vertikální cirkulace vázaných typů infiltračních jeskyní svým vznikem spjatých a vázaných  na horní, příp. spodní jeskynní úro­veň horizontálních říčních jeskyní.

Pod dnem druhého údolí vznikla horizontální říční jeskynní úroveň paleotoku Bílé vody. Její regionální průběh je s určitou rezervou uveden v prognózní mapě pravděpodobnosti zkrasovění /příloha 6/1/. K této úrovni,patří jeskyně č.561, 565, 569, 577, 578. Po přehloubení údolí jsou dnes z této úrovně zachovány pouze relikty ve žlebových stráních. Sledování a pokračování úrovně směrem k jihu, pod Ostrovskou krasovou plošinu a vytypovaní perspektivního pracoviště bude předmětem dalších prací.

V popisované oblasti je vyvinuto několik zón verti­kální cirkulace vázaných na spodní úroveň Bíle vody. Regio­nální pohled je uveden na příloze 6/2. Lokalita Manželský závrt byla po geologické stránce zpracována pracovníky KOMM v Brně. Lokalita Jedle je jen z části exhumovaným ponorem Jedelského potoka (výplň terasy). Domínka je zónou vertikální cirkulace s pěkně vyvinutým závrtem s přítokovým žlíbkem. Známý je jen nepatrný zlomek jeskynních prostor. Obě uvedené lokality, Jedle a Domínka byly detailně zpracovány v letech 1977 - 1980. Komplexní hodnocení lokality Domínka (geologie, geofyzika, hydrologie) je připravováno k tisku. Pokud se tý­če ponoru Jedle je plánováno provedení geofyzikálních prací a rovněž zhodnocení výzkumu formou publikace.

Geologické mapování v oblasti Císařské jeskyně není-dosud uzavřeno, čeká se na výsledky rozboru obsahu konodontů pro stratigrafické zařazení a bude ještě pokračovat geo­logická dokumentace přímo v Císařské jeskyni.

Z vybraných lokalit byla detailní geol. Dokumentace dokončena na lokalitách Jedle, Domínka, Panáčkova jeskyně, jeskyně číslo 565, 576 a 575.

                                                                 

Charakteristika jižní části zájmové oblasti.

 

      Vymezení oblasti. Východní hranicí je hranice krasového úze­mí mezí obcí |Ostrov u Macochy a křižovatkou Vilémovice - Os­trov u Macochy. Směrem k západu zájmová oblast zasahuje až do okolí Jandourkových závrtů. Jižní část zájmové oblasti se v uplynulých letech 1979 a 1980 dostala do popředí zájmu sku­piny.

 

 

     Geologická stavba byla detailně dokumentována v prostoru Vintok a Šamalíkových jeskyní. Některá data doplňují kon­cepci Dvořáka (1963). Geologická mapa je na příloze č. 3, schématické řezy na příloze č. 4 a konturové diagramy puklin a vrstevnatosti na obr. č.5.  Zvrásněný komplex karbonátů je rozčleněn na kry podle tektonických linií, které predispono­valy vznik ponorů Lopače a Krasovského potoka. V synklinále v Hložku byla dokumentována hostěnická brekcie s hojnými fosfority.

 

     Geomorfologie. Rekonstrukce průběhu den různých fází vývo­je údolí je na příloze číslo 5. Prognóza průběhu jeskynních úrovní je uvedena na příloze číslo 6. Zkrasovění vázané na nejvyšší (1.) údolí je analogické již popsanému zkrasovění příslušné úrovně severní části. Toto zkrasovění, byť minimál­ní intenzity, ovlivňuje dnešní průběh zón vertikální cirkula­ce vázaných na nižší úrovně, kde já zkrasovělá partie využi­ta k ekonomizaci postupu vod k nejpříhodnější tektonicky predisponované vertikální zóně; ve vertikální zóně se pakobjevují více méně horizontální části označované často jako patra. Výraznější zóny vertikální cirkulace představují lo­kality č. 579, 532, 824.  Jandourkovy závrty / č. 824/ jsou hlavní pracoviště skupiny. Projektová geologická dokumenta­ce, geofyzikální práce a sondování byly provedeny již v ro­ce 1978. Současný stav je uveden v části zprávy pojednávací o pracech provedených na lokalitách.

K jeskyním horní úrovně patří lokality č. 580, 581, 597, 600, 584, 591, 609, 595. Dokumentace většího rozsahu byla provedena pouze v jeskyni Liščí / č. 584 / a nebylo dosud zpracováno do formy vhodné pro archivování /prvotní dokumen­tace/ Jedná se o relikty horizontálních komunikací obdobně jako v severní části, s tím rozdílem, že zde se na vzniku úrovně podílely potoky Krasovský a Lopač.

Oba tyto toky reagovaly i na snížení erozní báze a vznik spodní úrovně. V zájmové oblasti jsou vyvinuty dvě od sebe oddělené ponorové oblasti obou toků. Obě ponorová údolí jsou zaštěrkována , Lopač z části využívá trosku,horní úrovně a po několika metrech mizí v blokové suti na zóně se vztahem k tektonické linii omezující zónu primárního ponoru. Krasovský potok se ztrácí již ve štěrkové výplni ponorového údolí. Vintocký systém je soustava invazních ponoru vázaných na komunikace spodní úrovně v těsné blízkosti primárních po­norů. V současné době je dokončována dokumentace povrchu a známých částí Vintockého systému.

 

 

2. Geologická dokumentace provedená pro potřeby jiných ZO ČSS.

 

Pro ZO 6 -10 ČSS Metra Blansko byla na přelomu roku 1979/80 provedena dokumentace prostor Chlupatého-závrtu /č.823 /.

V průběhu roku 1980 byla provedena dokumentace v závrte č. 68 pro ZO    6 - 15 ČSS Holštejnská.

 

Originály zpracování byly předány uvedeným ZO CSS a Icopie uloženy v archivu skupiny.

 

  I / Ostatní práce

ZO v celé své zájmové oblasti pokračovala v těchto dlouhodobých pracech:

- průvanová a teplotní-pozorování

- sledování vodních stavů

- fotodokumentace

- zpracování evidenčních listů lokalit.

 Někteří členové ZO se podíleli i na pracech jiných ZO.

 M / Speleoalpinistická činnost

Speleoalpinistické družstvo v r. 1980 pokračovalo ve svém výcviku zaměřeném na zvýšení fyzické a technické vyspě­losti svých členům Průběžně byly zajištovány nejmodernější lezecké pomůcky. Část výcviku byla motivována přípravou na sestupy do nejhlubších propastí Slovenska a Maďarska podni­knuté v rámci zájezdu ZO do těchto krasových oblastí.